Nejdříve to zkoušel s provozem bufetů, nakonec se mu ale staly osudnými domácí knedlíky. Zájem o ně byl v devadesátých letech velký, protože byly poctivé a nešizené. Každoročně tak navyšoval jejich produkci a dnes vede největší knedlíkárnu v České republice. Zaměstnává přes sto lidí, své výrobky dodává do všech maloobchodních řetězců a stabilně na ročních tržbách překračuje hranici 200 milionů korun.
Milan Svoboda je vyučený automechanik. V šedesátých letech, kdy poprvé ucítil potřebu podnikat, pracoval jako řidič náklaďáku a bagrista na stavbách, kde se dalo dobře si vydělat. S příjezdem vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se ale jeho sny na čas rozplynuly. Stal se údržbářem zemědělského družstva v Blučině, kde se díky znalostem traktorových motorů výborně zapsal a brzy byl povýšen na vedoucího mechanizační dílny. O osm let později mu bylo nabídnuto křeslo starosty místního národního výboru v Blučině, které přijal, a úspěšně vedl obec, kde celý život žil, až do sametové revoluce.
Dlouhá chvíle a vznikly knedlíky
„Tehdy mi jeden můj kamarád nabídl, jestli bych u nich ve škole nechtěl vést bufet. Ucítil jsem svou šanci, protože v té době nebyl na školních chodbách ani automat na kafe, natož stánek nabízející svačinu či oběd, a rozjel jsem občerstvení na dvou fakultách VUT v Brně,“ vzpomíná na své začátky Milan Svoboda. Jídlo do bufetů mu připravovala manželka se svou kamarádkou v kuchyni, kterou udělal z garáže svého rodinného domu a vybavil ji kuchyňským robotem a dalším zařízením pro závodní stravování.
„Vedlo se nám docela dobře, ale tak nějak jsem tušil, že to není to pravé ořechové,“ vzpomíná na své podnikatelské začátky Milan Svoboda a dodává: „Jednoho dne jsem pak přišel domů a tam bylo z dlouhé chvíle uvařených dvacet knedlíků. Manželka jen řekla, že je mám zkusit jít někam prodat.“ Zašel proto do místní Jednoty, kde je skutečně koupili a poprosili o další. Do týdne mu pak zavolala vedoucí obchodu Pramen v sousedních Židlochovicích, jestli by nedovážel knedlíky i jim. Psal se rok 1990 a pan Svoboda měl již o svém podnikání jasno.
Z Jednoty do všech řetězců
Výroba knedlíků na začátku devadesátých let raketově stoupala. Svoji stodvacítku, s níž své výrobky po okolí rozvážel, vyměnil za starší dodávku, kterou pořídil nepojízdnou a s kamarádem ji opravil. A svoji domácí knedlíkárnu, umístěnou v garáži předělané na kuchyň, přesunul do staré hospody, již zrekonstruoval. Brzy k ní pak přistavěl nové prostory pro produkci, sociální zařízení a chlazené sklady.
Velkovýroba klasických knedlíků se od roku 1994 začala rozšiřovat ještě o další produkty, a to ovocné a bramborové knedlíky. „Dnes vyrábíme asi 64 druhů výrobků. Hlavním tahounem jsou klasické přílohové knedlíky, které tvoří asi 75 procent tržeb, potom jsou bramborové knedlíky, dále ovocné plněné knedlíky a nakonec listová těsta,“ přibližuje Milan Svoboda.
Jeho produkty v ČR odebírají hlavně obchodní řetězce, jako je Ahold, Lidl, Tesco, Kaufland, Penny, Makro, Globus a Billa, ale také celá řada gastronomických zařízení, nemocnic a drobných odběratelů. Provozuje také e-shop. „Co se zahraničí týče, dodáváme knedlíky téměř do všech řetězců na Slovensku a několikrát měsíčně je vozíme jednomu odběrateli do Anglie,“ říká majitel největší české firmy na výrobu knedlíků.
Vstup do EU a nový závod
Financování nákupu nových technologií probíhalo od počátku bez větších potíží a za využití úvěrů od Komerční banky, od roku 1998 pak i úvěrů a příspěvků na úroky od ČMZRB. Produkce společnosti Svoboda – výroba domácích knedlíků rostla každoročně až o 150 procent, a tak k navrácení těchto investic docházelo vždy během několika let. Když se pak kolem roku 2000 veřejně spekulovalo o vstupu ČR do EU, začal se pan Svoboda domnívat, že by v nových podmínkách, především co se týče nových předpisů na výrobu a hygienu, nemusel uspět. A tak zašel do banky a poptal se, jestli by dostal úvěr na zbudování závodu na výrobu knedlíků.
Dostal příslib a pustil se do práce. „V té době ale přecházela Komerční banka pod francouzského majitele a nakonec mi bylo řečeno, že se mám zeptat jinde. Obcházel jsem další finanční instituce, ale všude mi byli ochotni půjčit tak 15 milionů, protože náš roční obrat v té době byl 20 milionů. Jenže zbudování fabriky mělo stát 35 milionů,“ přibližuje své tehdejší starosti Milan Svoboda a doplňuje: „Nakonec jsme se domluvili v Citibank a za spolupráce s ČMZRB se podařilo v letech 2000–2001 vybudovat v Blučině nový závod na výrobu knedlíků na zelené louce a v roce 2009 ho rozšířit ještě o další výrobní halu.“
Expanze do Německa
Největší česká knedlíkárna, sídlící v malém městečku Blučina na jižní Moravě, dnes jede na dvousměnný provoz, dvakrát v týdnu na třísměnný a zaměstnává přes 100 lidí. „Nikdy jsem nesnil o tom, že bych mohl vybudovat takto velkou společnost, ale měl jsem to štěstí, že jsem se obklopil poctivými a slušnými lidmi a s takovým kolektivem to šlo samo. Jen jsem ho trochu směroval a těm mladším radil. A zdá se, že dobře, když jsme tam, kde jsme,“ říká majitel společnosti Svoboda – výroba domácích knedlíků.
Milan Svoboda v příštím roce oslaví 80. narozeniny, a přesto má spoustu energie do realizace svých dalších plánů. „Podnikatel musí mít vize, kterým věří, a musí je prosazovat. Někdy stačí mírně odbočit, ale stále jít vpřed. Řídím se heslem ‚Kdo chvíli stál, stojí opodál‘,“ prozrazuje. V letošním roce se jeho firmě otevřely nové řetězce a mimo to plánuje se společností Lidl expandovat na německý trh. „Budeme muset také dále investovat do nové výrobní haly a moderní robotizované technologie,“ uzavírá majitel největší české společnosti na výrobu knedlíků.
