Než přišla revoluce v osmdesátém devátém, pracoval Leopold Klein jako vedoucí odbytu v Lisovnách nových hmot ve Vrbnu pod Pradědem. Protože tam nebyl příliš spokojený, přemýšlel, že by se osamostatnil a začal podnikat. „V té době mě oslovili známí, jestli bych jim nepomohl sehnat nějaký hutní materiál. Věděli, že to pro mě nebude problém, protože jsem měl díky svému současnému a předchozímu zaměstnání, kdy jsem pracoval jako vedoucí zásobování v ŽOS Krnov, ty správné kontakty,“ vypráví Leopold Klein.
Díky svým známým pochopil, jaký je na trhu problém s hutním materiálem, a rozhodl se, že právě na jeho nákupu a prodeji postaví svůj byznys. Největším dodavatelem společnosti Karla, kterou pan Klein založil v roce 1991 a pojmenoval po své ženě, se staly Vítkovické železárny. Ty jej také několik let poté přivedly na nápad rozšířit činnost firmy o výkup a zpracování kovového odpadu. A staly se tak i jeho největším odběratelem.
Povodně a první ztráty
V roce 1996 se společnost na popud dalších známých pana Kleina rozrostla ještě o divizi, která v nově otevřeném závodě v Opavě vyráběla hydraulické válce do dolů. „V té době se naším největším zákazníkem staly OKD. A díky obchodním vztahům s Vítkovickými železárnami se nám povedlo prosadit se i v této oblasti. Tehdy se vše realizovalo formou zápočtů, takže se nám podařilo vyřešit nesrovnané účty mezi firmami a zároveň jsme si díky dobře odvedené práci udělali dobré jméno na trhu,“ vzpomíná Leopold Klein.
Společnost Karla v té době začala strmě růst. Měla pronajaté haly v Ostravě, kde skladovala hutní materiál, vlastnila areál v Opavě, v němž vyráběla hydraulické válce do dolů, a měla pronajaté prostory na šrot v Bruntále, Ostravě a Opavě. Vypadalo to, že její vzlet nemůže nic ohrozit.
„Jenže přišel rok 1997 a s ním i povodně. Naše provozovna s hutním materiálem byla tři metry pod vodou. Přišli jsme o vše. Kdybychom tehdy v rámci popovodňové pomoci nedostali záruku od ČMZRB k úvěru, prostřednictvím něhož jsme financovali veškeré opravy, asi bychom skončili. Byla to pro nás obrovská pomoc,“ přibližuje jedno ze svých nejtěžších období Leopold Klein.
Recese přinesla nový směr
Jakmile se firma jen trochu z té velké vody vzpamatovala, začala dále investovat do svého rozvoje. „V Ostravě jsme na zelené louce postavili halu, kterou jsme vybavili technologií na tvarové pálení hutního materiálu. Na její pořízení jsme využili záruky od ČMZRB,“ popisuje další kroky společnosti Karla její majitel a dodává: „Začali jsme se prosazovat i na zahraničních trzích a po několika letech jsme se dostali do fáze, kdy náš roční obrat činil 1,5 miliardy korun a počet zaměstnanců překročil třístovkovou hranici.“
Růst společnosti se zastavil až v roce 2008, kdy přišla hospodářská recese a společnost náhle utrpěla ztrátu v desítkách milionů korun. „Tehdy jsme měli na skladech obrovské množství zásob, jejichž hodnota rázem spadla. Hodně nás to v té době přibrzdilo a mně zřejmě přivodilo první infarkt,“ popisuje další z těžších časů firmy Leopold Klein. „Přestože se nám díky další pomoci od ČMZRB podařilo z této situace dostat, za což jsem jí nesmírně vděčný, přemýšlel jsem, že s podnikáním skončím. Vlastně si to i tak trochu přála moje manželka. Nakonec mi to ale přece jen nedalo,“ usmívá se pan Klein.
V roce 2011 společnost Karla koupila jednu tachovskou firmu zabývající se výrobou svařenců a obráběním. „A protože mi díky krizi došlo, že je nutné mít příležitost ovlivnit poptávku koncových zákazníků, vrhli jsme se i do produkce hotového výrobku.“ Společnost Karla proto založila divizi Energize, jejímž hlavním předmětem činnosti je vývoj kogeneračních jednotek. V té době pan Klein pro svoji firmu také zakoupil obrovský objekt v Bruntále o rozloze větší než 150 000 m2, vrhl se do rekonstrukce budov a nyní přemýšlí, jak jej co nejlépe využije.
Magnety a předávání zkušeností
Směřování společnosti Karla se totiž od roku 2015 poněkud změnilo. „Můj syn se rozhodl, že by se rád věnoval kogeneračním jednotkám, takže dnes vede divizi Energize. A protože já jsem své ženě slíbil, že své podnikatelské aktivity mimo jiné i ze zdravotních důvodů omezím, odprodal jsem v uplynulých dvou letech všechny své firmy spojené s hutním průmyslem,“ vysvětluje své další podnikatelské kroky Leopold Klein.
Přesto neztrácí optimismus. „V našem areálu bude sídlit společnost Feromagnety, do níž jsem majetkově vstoupil, a budeme se zabývat výrobou magnetů,“ přibližuje své další plány majitel firmy Karla. Část svých prostor zároveň pronajímá jiným firmám a hledá zahraniční investory, kteří by podpořili zaměstnanost na Bruntálsku. I proto v jedné ze svých budov ve spolupráci s městem povede podnikatelský inkubátor.
„Některé okamžiky mého podnikání byly náročné, těžce jsem i snášel, když jsme v různě zmanipulovaných konkurzech ročně přicházeli o 20–30 milionů korun. Přesto je ale tahle firma můj život a teď bych rád pomohl ostatním. Tím, co jsem se za ta léta naučil a jaké kontakty jsem získal,“ uzavírá své vyprávění Leopold Klein.
