Svoje produkty vyrábí v Čechách za využití ovčí merino vlny a jiných kvalitních materiálů. Výrobní areál na pražském Suchdole nyní díky programu ENERG od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) prochází rekonstrukcí, což firmě usnadní její další růst a přinese úsporu na energiích.
Mahulena Pertlová se po vystudování oboru speciální pedagogiky živila jako logopedka. Na mateřské dovolené začala plést čepice pro rodinu a známé, a protože se jí podařilo získat povolení na malý prodej, její profesní život nabral úplně jiný směr. Se svojí sestrou Kateřinou, která jí v té době s pletením pomáhala (mj. proto název KAMA – akronym jejich jmen a také fakt, že jejich pletací stroj tehdy umožňoval vyplést maximálně čtyři písmena), chodila prodávat své produkty do bývalého parku Julia Fučíka, na dnešní pražské Výstaviště.
Po revoluci se zúčastnila jednoho z prvních veletrhů v tehdejším Paláci kultury, dnes Kongresovém centru, a bylo jasné, že nebude mít o zákazníky nouzi. „O naše produkty byl takový zájem, že jsem musela najmout asi padesát žen, které mi s pletením čepic pomáhaly,“ vzpomíná na své začátky Mahulena Pertlová. Tento způsob výroby ale nebyl dlouhodobě udržitelný, protože tak nešlo zaručit stejnou míru kvality. „V roce 1992 jsme proto se ženou založili společnost KAMA a pořídili jsme první průmyslový pletací stroj. Stál tři miliony korun. Museli jsme si ho vzít na leasing – pro zajímavost, úrok tehdy činil 20 % –, najmout pletaře a zahájit třísměnný provoz, aby si na sebe vydělal. Naštěstí poptávka po našich produktech rostla, takže jsme ho brzo splatili a přikoupili jsme stroje další,“ doplňuje Jiří Pertl, manžel Mahuleny Pertlové a spoluzakladatel firmy KAMA.
Pertlovi GORE nejdříve odmítli
Kvalita výrobků šla nahoru, což společnosti usnadnilo cestu na zahraniční trhy. Tím prvním největším bylo Německo, následovalo Rusko, významné je dnes třeba ale také Irsko. To díky nevlídnému počasí a golfové turistice odebírá čepice po celý rok. Celkově jde na export do 27 zemí světa kolem 45 % vyrobených produktů, zbývající zboží se prodá na domácím trhu.
Za úspěchem značky KAMA a proniknutím na zahraniční trhy stojí také získání licence od společnosti W. L. GORE & Associates GmbH, o což musel překvapivě bojovat sám zástupce této celosvětově známé firmy vyrábějící nepromokavé a větruvzdorné membrány Gore-tex a Windstopper. Paní Pertlová ho totiž dvakrát odmítla. „V devadesátých letech za námi přišel na veletrh v Paláci kultury. Jenže ta látka, kterou přinesl, byla tuhá a já jsem si nedokázala představit, jak bychom ji do čepic všívali, protože by ji pak nikdo neobléknul. Přemluvil mě až při třetí návštěvě, kdy už jsme o jejich membráně něco věděli. Tak jsem kývla na to, že to zkusíme. Navíc mě přesvědčil, abychom ji dali i jako podšívku do svetrů,“ vypráví Mahulena Pertlová.
Licenci na pletené výrobky s podšívkou jako svetr, čepice, rukavice, čelenka a kukla tak mají už 23 let. A jsou tak jednou pouze ze dvou takto licencovaných značek v České republice.
Newsletter o ENERGu urychlil další rozvoj
Společnost ze začátku sídlila v pronajatých suterénních prostorách na Letné, kde rodina bydlela, své produkty ale také vyráběla a skladovala v nevyužívané hasičské zbrojnici v Panenských Břežanech. To však nebylo dlouhodobě udržitelné, a tak se Pertlovi začali poohlížet po nějakém pozemku, kde by mohli vybudovat vlastní areál. „Pozemek jsme našli na pražském Suchdole, kde jsme začali budovat vlastní výrobní a skladovací prostory a administrativu. V roce 2003 jsme se sem přestěhovali a pořídili jsme další technologie. Přestože jsme tehdy kapacitu výroby záměrně naddimenzovali, jsou nám dnes prostory malé,“ říká Jiří Pertl.
Společnost měla proto již několik let připravený projekt rekonstrukce celého areálu, díky němuž by došlo k rozšíření prostor a který by zároveň přinesl energetickou úsporu. „Jenže jsme jej odsouvali kvůli jiným prioritám. Když jste malá firma, dvakrát si rozmyslíte, do čeho budete investovat,“ vysvětluje Mahulena Pertlová. A protože jde o firmu, která sídlí v hlavním městě, nepřicházelo ani v úvahu, že by její rozvoj usnadnila některá ze státních podpor. Úsměvné na tom ale je, že kdyby sídlila o tři kilometry dál, v Horoměřicích, bylo by to jiné.
„Neustále nám chodí nabídky na podporu z veřejných zdrojů, které bychom rádi využili, ale následně zjišťujeme, že se nevztahují na Prahu,“ říká Klára Pertlová, dcera zakladatelů firmy KAMA a zároveň její finanční ředitelka. Její otec ještě souhlasně doplňuje: „Dosáhnout na ně, mohli bychom růst mnohem progresivněji a měli bychom větší ambice.“ Proto se nelze divit, že neskrývá nadšení, když popisuje, jak se dozvěděl o programu ENERG od ČMZRB: „To bylo nějak po ránu, v ruce jsem držel mobil a čtu v newsletteru, který pravidelně odebírám: ‘ENERG: Bezúročné úvěry pro firmy v Praze!’“ A volba financování byla jasná.
Využití tepla ze strojů pro vytápění budovy
Areál společnosti KAMA má v současné době dva bloky, přičemž jeden z nich je dvoupatrový. Rekonstrukce tedy spočívá v tom, že druhé patro se přistaví i na druhý blok. Do horních prostor se pak přesune šicí dílna a administrativa, dole tak vznikne velká reprezentativní prodejna a rozšíří se pletárna a sklady. „Vedle toho celý objekt zateplujeme, kompletně měníme osvětlení na LED a budeme odvádět odvětrávacím systémem do prvního nadzemního podlaží odpadní teplo, které vzniká při pletení našich výrobků na pletacích strojích, a budeme jím tyto prostory vytápět,“ přibližuje Klára Pertlová. Celkově tak společnost oproti současnému stavu sníží spotřebu energie cca o 17 % a zároveň o pětinu sníží emise.
Tím, že tento projekt perfektně zapadá do podmínek programu ENERG a zároveň přináší úsporu na nákladech, které souvisí s uspořenými prostředky na úrocích u podstatné části financování, bude moci již v polovině roku 2020 společnost KAMA navýšit kapacitu výroby a dále expandovat. „Chceme se tady nejdříve stabilizovat a následně se poohlídnout po tom, kde všude prodáme to, co tady budeme schopni vyrobit. Časem chceme investovat do inovací a nakoupit nové pletací stroje. Vždyť tu máme pořád náš první stroj, který je starý snad 25 let a na který se již nevyrábějí náhradní díly. Nové technologie nás zase posunou o kus dál, protože jsou úspornější, rychlejší a efektivnější. Nikdy ale nebudeme velká nadnárodní firma, výroba nás baví a chceme ji udržet v lidských rozměrech,“ uzavírá Klára Pertlová.
