„Vždy říkám: ‚Už to stačí, nejsme nafukovací.‘ Každý rok ale nakonec přijdeme s něčím novým. Reagujeme na to, když vidíme někde nějakou díru na trhu nebo zájem, který by se dal využít,“ poodhaluje klíč k úspěchu Miroslav Čekal, majitel Pily Zachotín. Díky zpracovávání kalamitního dřeva mu k rozvoji podnikání aktuálně pomáhá i bezúročný úvěr od NRB.
Před 23 lety řezal sám s pilou v lese, nyní vlastní společnost, která dodává řezivo téměř po celé Evropě. Jeho začátky přitom nebyly vůbec jednoduché – neplnily se termíny, byl nedostatek dřeva a musel řešit situace, ve kterých mu hrozilo, že přijde o zálohy. Miroslav Čekal, původně strojař, skončil, jak to tak bývá, v jiném oboru, než který původně vystudoval. „Strojařina mi ale hodně pomohla v tom, že jsem si mohl udělat nadhled na stroje, které se používají na pořez kulatiny,“ vypráví podnikatel, který rozjížděl firmu s 200 tisíci korun a na řadu věcí si musel vzít úvěr nebo leasing. „Pak už vám nezbývá nic jiného, než se pořád koukat pozitivně dál,“ vzpomíná na své začátky. Jeho podnikání rostlo postupně, žádné velké skoky. Napřed začal nakupovat a prodávat dřevo, poté si koupil první pásovou pilu a kulatinu řezal sám s bratrem a otcem. K jedné pile se za čas přikoupila další, přišli noví zaměstnanci. Vše vygradovalo v roce 2003, kdy se Miroslav Čekal rozhodl, že založí společnost s ručením omezeným. Vznikla Pila Zachotín.
Řezivo na pivní sety, podlahy i rakve
„Začali jsme se více rozrůstat. Řezali jsme stavební řezivo, řezivo na pivní sety, podlahy, nábytek. Dokonce i na výrobu rakví,“ vyjmenovává majitel zajímavý sortiment. V roce 2013 začal spolupracovat s inženýrem Jaroslavem Krábkem, který mu začal pomáhat s ekonomickou stránkou podniku. „Propočítával, kde je potřeba ušetřit, kde zase přidat. Například jsme koupili nové sušárny,“ vypráví o muži, který se o čtyři roky později stal společníkem v jeho firmě. Celý provoz se poté začal modernizovat. Staré pásové pily se vyměnily za velkopásové průmyslové, a k produkci řeziva, ve které do té doby dominovaly smrk s topolem, se přidal i dub a buk.
Pile Zachotín se podařilo dostat na mezinárodní trhy. „Měli jsme štěstí na lidi, se kterými jsme se potkali. Oslovil nás nějaký zákazník a přes něj jsme se dostali dál,“ vysvětluje majitel. Důvod byl ale také ten, že pila plnila všechny své závazky na sto procent. „Takže z naší strany nedocházelo k tomu, že bychom dělali špatné řezivo nebo neplnili termíny,“ doplňuje s tím, že evropský trh s podlahářským řezivem není tak velký a rychle se na něm informace o spolehlivosti firmy rozkřiknou. Dnes pila dodává do řady evropských zemí, od Belgie a Holandska přes Francii či Bosnu a Hercegovinu až po Malajsii. Díky tomu najede Miroslav Čekal ročně až 80 tisíc kilometrů po Evropě při cestách za zákazníky.
Přišel koronavirus i možnost vzít si úvěr z Expanze
Zrovna ve chvíli, kdy se majitelé rozhodovali, že si pořídí třetí průmyslovou pásovou pilu, přišel covid. „Zasáhla nás především nejistota. Prvních 14 dní se přestalo expedovat, vše se zastavilo, řezivo se kumulovalo a nikdo nevěděl, co bude dál. I když se to pak začalo rozjíždět, byli jsme velice opatrní a raději jsme si chtěli nechat finanční zásoby,“ vrací se ve vzpomínkách Miroslav Čekal.
„Pak jsme se dostali k programu Expanze od NRB, kde nám byla schválena bezúročná pomoc na 45 procent profinancování s odložením splátek. Ve chvíli, kdy jsme si mohli splátky odložit, už jsme se nebáli a pilu koupili. Když se překlenulo těžké období, mohli jsme ihned navýšit výrobu a začít expedovat více zboží než jsme před nákupem pily byli schopní vyrobit,“ zhodnocuje Miroslav Čekal rozhodnutí vzít si úvěr z programu Expanze. Za tři měsíce provozu nové pily se výroba navýšila téměř o třetinu. „Bez programu Expanze bychom přitom s investicí počkali minimálně rok,“ říká. „Zároveň to pomohlo v situaci, kdy se u nás na Vysočině potýkáme s kůrovcem. Mohli jsme začít zpracovávat kůrovcové dřevo a trochu v té kalamitě pomoci,“ přidává další výhody Miroslav Čekal.
