O dva týdny později zahájila ČMZRB koronavirové záruční programy. V mezidobí Evropská komise přijala nová pravidla pro veřejnou podporu, tzv. Dočasný rámec, jež však pro mimopražský program COVID II ani pro jeho zrcadlový obraz COVID PRAHA nebyla využita. Jak jsme analyzovali, použití nových pravidel by bylo jak pro banky, tak pro podnikatele méně výhodné než standardní režim de minimis.
Od začátku však bylo zřejmé, že poptávka po programech COVID bude výrazně převyšovat jejich kapacitu. A to nejen kapacitu finanční, ale i administrativní kapacity ČMZRB. Banka se dlouhodobě věnuje průběžnému financování investičních potřeb českých podnikatelů, není však uzpůsobena na okamžité řešení nárazové potřeby likvidity velkého počtu podnikatelů v krizové situaci. Jak v případě úvěrů, tak v případě záruk jsme během několika dní obdrželi více žádostí, než kolik jsme zpracovali za celý loňský rok! Bylo proto jasné, že program COVID III bude třeba vystavět na zcela jiných základech.
Vzhledem k omezeným volným prostředkům z evropských strukturálních fondů a enormnímu okamžitému tlaku na státní rozpočet v důsledku koronavirové krize rozhodla vláda poprvé v historii vystavit na program ČMZRB státní záruku. Ta byla schválena samostatným zákonem v astronomické výši 150 miliard korun. Tato záruční kapacita umožní v průběhu letošního roku poskytnout postiženým firmám úvěry v celkovém objemu půl bilionu korun.
V administrativní rovině byly veškeré úkony plně přeneseny na komerční banky – rozhodují tak nejen o poskytnutí úvěrů firmám, ale také o tom, které nesplácené úvěry zařadí do zaručovaného portfolia a budou na ně uplatňovat záruční plnění. Odpadá tím nutnost, aby ČMZRB musela přijímat žádosti o záruku a samostatně je schvalovat. Tento postup nicméně znamená, že nelze využít režim veřejné podpory de minimis. Tato podpora se totiž musí zapisovat do příslušného registru, což vždy dělá ČMZRB. Nyní by to musely dělat přímo komerční banky, které ovšem s veřejnou podporou nemají praktické zkušenosti a logicky se této nové povinnosti bránily. Jedinou možnou alternativou tak bylo využít tzv. Dočasný rámec.
Nový program COVID III (nejen) díky tomu přináší řadu zásadních výhod. Tou nejpodstatnější výhodou pro všechny podnikatele je fakt, že jednají pouze se svou financující bankou. Celý proces sjednání úvěru a vyřízení záruky se tak může vyřídit velice rychle a podnikatelé mohou mít tolik potřebné peníze k dispozici během několika dnů. Druhou výhodou je, že limit veřejné podpory pro koronavirová opatření dle Dočasného rámce se počítá sám o sobě, nepřipočítává se k němu žádná v minulosti obdržená veřejná podpora. Stejně tak se podpora počítá pro jeden konkrétní podnikatelský subjekt (jedno IČ), tedy nesčítá se podpora v rámci propojených firem. To ocení především ti, kteří v minulých letech čerpali podporu de minimis. Zatřetí, pražští podnikatelé jistě budou kvitovat fakt, že nový program již neřeší sídlo firmy či místo realizace projektu, ale lze jej využít bez omezení pro všechny české firmy. Začtvrté, program se v plné míře vztahuje také na zemědělské podniky. Zapáté, pro středně velké firmy bude výhodou, že limit veřejné podpory není stanoven jako pevná částka, ale jako dvojnásobek ročních mzdových nákladů, nebo jako čtvrtina ročního obratu firmy. Na rozdíl od de minimis je tak limit proporční vůči velikosti firmy. A poslední výhodu ocení větší firmy: program se na rozdíl od svých předchůdců nevztahuje pouze na malé a střední podniky, ale i na firmy do pěti set zaměstnanců.
Na druhou stranu však použití Dočasného rámce skýtá tři úskalí. Tím prvním je, že není možné kombinovat u jednoho komerčního úvěru více forem podpory, například záruku a úrokové zvýhodnění. Druhým úskalím je, že nelze poskytovat záruky bez poplatku. Cena za poskytnutou záruku musí zohledňovat skutečnost, že na sebe stát přebírá část rizika spojeného s nesplacením úvěru. Komerční banky tak budou platit záruční poplatek, který nesmí přenést na klienta (ani přímo ve formě poplatku, ani nepřímo ve formě zvýšené úrokové sazby). Třetím úskalím pak je, že záruka státu nesmí být neomezená, ale část rizika vždy musí nést komerční banky.
Důsledkem je, že jak pro banky, tak pro podniky bude využití programu COVID III zpoplatněné: banky musí platit záruční poplatek, podnikatelé úroky u komerčních úvěrů. Díky využití nových pravidel pro veřejnou podporu však bude podpořen výrazně větší počet zasažených podnikatelů, výrazně rychleji a s výrazně menším množstvím formulářů, než by bylo možné v rámci standardního režimu de minimis. Oproti předchozímu záručnímu programu navíc dochází k navýšení limitu pro zaručované úvěry až na 50 mil. Kč a také k navýšení míry záruky na 90 %, což zasaženým podnikatelům zvyšuje pravděpodobnost získání komerčního úvěru. Z celkového pohledu podpory české ekonomiky zasažené koronavirovými opatřeními je tak nový režim veřejné podpory jednoznačně pozitivním krokem.
Související články:
10. 04. 2020: Co je veřejná podpora a proč ji v programech COVID řešíme v režimu de minimis?
15. 04. 2020: Proč nepoužíváme v programech COVID I a II jiný režim veřejné podpory než de minimis?
