Evropská asociace záručních institucí (AECM) zpracovala ve spolupráci s poradenskou společností KPMG studii zaměřenou na porovnání přínosu unijních finančních nástrojů pro financování sektoru malých a středních podniků (MSP). Hlavním zadáním bylo vyhodnocení ekonomické efektivnosti záruk jako klíčového finančního nástroje napomáhajícího rozvoji MSP. Ukázalo se, že zapojení národních rozvojových bank do procesu podpory přináší nejvyšší efektivitu.
Segment MSP generuje v průměru 58 % HDP a představuje 90% podíl na celkovém podnikání v zemích EU28. Mezi konkurenční nevýhody MSP ve srovnání s velkými podniky patří zejména informační asymetrie, nedostatek zajištění, vysoké transakční náklady a horší přístup k financování.
Záruční nástroje představují nejrozšířenější formu podpory MSP, napomáhají zmírňovat tržní selhání, podněcují ekonomický růst a zaměstnanost. V posledních desetiletích se záruční podpora financování MSP z fondů EU rozšiřuje ve dvou formách – poskytování přímých záruk komerčním bankám v členských státech a poskytování protizáruk se zapojením národních rozvojových bank, jako je ČMZRB, které pak zaručují úvěry běžných komerčních bank.
Analýza jednoznačně prokazuje vyšší efektivitu reálné podpory podnikatelů u druhého modelu, kdy do linie „EIB/EIF – komerční banka – klient“ vstupuje národní rozvojová banka. Jedním z klíčových faktorů pro zapojení rozvojových bank je detailní znalost místního prostředí, schopnost dosáhnout na velkou většinu podnikatelských subjektů prostřednictvím spolupráce se všemi komerčními bankami na trhu na rozdíl od modelu přímé spolupráce EIB/ EIF jen s několika vybranými komerčními bankami na daném trhu, a tudíž s omezeným portfoliem příjemců.
Přímý model podpory má navíc prokazatelnou tendenci vytlačovat z trhu, resp. snižovat potenciál aktivit národních rozvojových bank, jde o tzv. „deadweight effect“, jež byl dle autorů zaznamenán např. v Rakousku, Bulharsku, ale i ČR.
Sdílení rizik mezi národní rozvojovou bankou a EIB/EIF naopak významně navyšuje kapacitu národních záručních programů, generuje větší investice, větší pákový efekt a zahrnuje větší počet podpořených podnikatelů, kterým může být nabízeno širší spektrum služeb či produktů při nižších úrokových nákladech. Takovéto napravování tržních selhání pak pozitivně ovlivňuje kvalitu podnikatelského prostředí a celkový hospodářský rozvoj, což je důležité zejména v období ekonomických krizí.
